Základní popis :

Větroň L-13 Blaník je dvoumístný celokovový hornoplošník určený pro všechny stupně výcviku a to od elementárního až po speciální výcvik v létání bez vidu, vyšší pilotáže a rovněž k výkonnému plachtění. V obsazení jednou osobou je vhodný i k létání základní akrobacie. Trup je oválného průřezu, poloskořepinové konstrukce. Křídla jsou samonosná, celokovová, lichoběžníkového průřezu a jsou opatřena křidélky, vztlakovými a brzdícími klapkami. Pevné části letounu jako jsou křídla, trup a nepohyblivé ocasní plochy jsou potaženy duralem. Pohyblivé části jako jsou křidélka nebo vodorovné a svislé ocasní plochy jsou potaženy plátnem. Pilotní prostor je vybaven dvěma palubními deskami, zdvojeným řízením a ostatními ovládacími prvky rovněž ve zdvojené verzi. Překryt kabiny je tvořen průhledným krytem z organického skla, který je rozdělen dvěma přepážkami a je odklopný do boku. Přistávací zařízení tvoří zatahovací kolo a pevná ostruha. Vlečné zařízení pro start aerovlekem je umístěno v přídi kluzáku a pro vzlet za navijákem na boku trupu.

Historie :

Vývoj začal v roce 1954 v konstrukční kanceláři Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) v Praze - Letňanech pod vedením hlavního konstruktéra ing. Karla Dlouhého. Dva prototypy byly dokončeny v roce 1956 v prototypové dílně VZLÚ ve Vysočanech u závodu Aero a v březnu stejného roku byl zalétán první z nich. Dokumentaci a výrobu převzala v roce 1957 továrna v Kunovicích a po zkrácení přední části trupu, nahrazení ostruhového kolečka kluznou botkou a přestavbě ocasních ploch na sklopné pro snadnější hangárování a transport zavedla typ do sériové výroby. Výroba byla ukončena v roce 1978 a celkem bylo vyrobeno 2616 kusů, z nichž většina stále létá ve více než 40 zemích světa. Tím se řadí mezi nejúspěšnější výrobky našeho leteckého průmyslu. V letech 1981-1982 byla vyrobena menší série modernizované verze L-13A s pevnějším nosným systémem.

Hlavní technické údaje: